O nás

MUDr. Martin Rek

Narodil jsem se v roce 1979 a většinu života jsem strávil na Opavsku. Vystudoval jsem Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde jsem v roce 2005 promoval. V průběhu studia jsem zjistil, jak málo se ví o příčinách nemocí a jak málo z nich lze uzdravit a ne pouze léčit. Vzpomínám si, že jsem ožil až někdy ve 4. ročníku, kdy byly na programu základy psychologie. Bylo to poprvé, co mě něco skutečně zaujalo a dávalo smysl a co vyžadovalo jiný než jen rozumový přístup. V pátém ročníku jsem už byl téměř rozhodnutý pro obor psychiatrie, přístup vyučujících na fakultě mě však nakonec zcela odradil.

Po ukončení školy jsem strávil téměř 8 let prací lékaře v našem zdravotnickém systému. Za tu dobu jsem pracoval v různých oborech: dětská rehabilitace a rehabilitace dospělých, ve kterých jsem strávil nejvíce času, mám za sebou krátkou zkušenost v oboru psychiatrie a v rámci stáží jsem pracoval na neurologii, interně, chirurgii, v infekční medicíně a také na LDN.

Posledních 6 let jsem pracoval v Rehabilitačním ústavu v Chuchelné, který si mě svým přátelským prostředím zcela získal. Tam jsem také poznal svou manželku.

Společně jsme studovali nauky z oblasti alternativní medicíny a prošli jsme mnoha kurzy a semináři. Zajímala mě především cesta k vnitřní harmonii a otázky spirituálních příčin nemocí, na které jsem v klasické medicíně nenašel odpověď. Postupem času, s rostoucím poznáním, mě má práce v našem zdravotnickém systému přestávala uspokojovat. Pacienti měli své potíže a přesto, že jsem se snažil je vždy vyslechnout a věnovat jim pozornost, kterou potřebovali, nedokázal jsem jim pomoci ať už vyléčit se nebo najít příčinu jejich potíží. Postupně jsem se dopracoval k úplnému vyhoření a zvažoval jsem odchod ze zdravotnictví.

V té době jsem četl knihy Louise Hay "Miluj svůj život", "Co s doktorem" doktora Vogeltanze, poznal jsem vynikající metodu ruského lékaře dr. Sinelnikova - metodu přímého rozhovoru s podvědomím, která uceleným způsobem diagnostikuje a řeší (nejen) zdravotní potíže. Byl jsem u několika léčitelů a šamanů, avšak žádné ze změn, kterých u mě dosáhli, nebyly trvalé. Nakonec jsem pochopil, že pomoci si musím sám. A tehdy jsem se seznámil s metodou FasterEFT amerického experta na stres Roberta G. Smitha, která mě od první chvíle zcela uchvátila, protože přesně to mi přinesla - způsob, jakým si já, Vy, kdokoliv z nás můžeme pomoci sami. Díky FasterEFT jsem konečně opět našel smysl mé práce v oblasti léčení lidského těla a ducha. A až díky tomuto impulzu jsem se nakonec rozhodl ze zdravotnictví odejít a plně se věnovat cestě za lepším životem svým i ostatních.

Úspěšně jsem absolvoval několik kurzů metody FasterEFT v anglickém jazyce i češtině a zakladatelem metody Robertem G. Smithem jsem oficiálně certifikován jako FasterEFT Praktik (Level II). Momentálně mám v oblasti FasterEFT formálně nejvyšší vzdělání v ČR a na Slovensku, co do praktických znalostí a schopností si troufám považovat se za nejlepšího terapeuta FasterEFT na Moravě.

Mgr. Miloslav Šebela

Za svou téměř čtyřicetiletou praxi psychologa jsem měl možnost poznat stovky pacientů, dětí i dospělých, lidi nejrůznějších profesí a povah. Spojovalo je jediné: utrpení. Psychická nebo i fyzická trýzeň, nejčastěji obojí.

Psychologie nám dává nástroje k diagnostice i k terapii. Metod je celá řada, ale i ty nejslibnější techniky mají svoje meze, hranice svých možností: mohou přinést určitou úlevu podobně jako léky v medicíně, nabízejí nám určitý náhled a pochopení příčin nemoci, avšak ta hlavní práce je vždy na pacientovi; zůstává nedokončena až do té doby, než člověk pochopí to zdánlivě nejjednodušší – že "všechno je jinak". Že se nechal svým prostředím, nejrůznějšími zvyky, předsudky a vsugerovanými potřebami zahnat do klece, o které si pak začal myslet, že je skutečným životem, protože tak žijí i "všichni" ostatní a on si začal myslet, že "je to tak správné, protože tak to má být". Neslyšel přitom hlas svého srdce ani naléhavé volání svého těla, které mu postupně stále intenzivněji naznačovalo, že s jeho životním stylem není spokojeno, neuměl naslouchat hlasu svého nitra, svých hlubin, protože ho to nikdo nenaučil. To, co ho naučili, to byla vlastně jen schémata vnímání a myšlení, vzorce a měřítka, jimiž se měl řídit jako turistickými značkami na cestě oním "ostrovem", který nazýval Světem, ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o pódium divadla, na kterém měl jen zahrát svou naučenou roli… A tak fungoval v globálním programu, který byl ve známém filmu výstižně pojmenován "Matrix".

Abychom se z tohoto programu probudili, případně zachránili, musíme nejprve zjistit, co všechno nás v něm spoutalo, objevit mechanismus jeho tak důmyslné funkce. Potom se můžeme vydat k východu z jeho labyrintu. K našemu překvapení zjistíme, že cesta z bludiště nevede horizontálně, ale vertikálně, výstupem naším tělem, naší páteří, která představuje jakýsi žebřík – o něm se ostatně už zdálo biblickému Jákobovi jako o žebříku, po němž vystupovali a sestupovali andělé. Jde tu o symboliku energií, které, jak vědí adepti jógy, procházejí páteřním kanálem, tzv. sušumnou.

Když pochopíme podstatu a účinek energií, které proudí naším tělem, a naučíme se s nimi pracovat, náš život se začne měnit. Zlepšuje se naše kondice, harmonizuje se psychika a zlepšují se vztahy. Proč vztahy? Inu proto, že začneme vyzařovat pohotovější energii a těm druhým je s námi pojednou lépe. Už nás tak nerozčiluje to, co se děje kolem nás, přestaneme ztrácet čas zbytečnostmi, pochopíme, že televize nám předvádí zkreslený svět, falešné, smyšlené příběhy, a my si raději chceme užít autentický příběh vlastního života… Dostáváme se tak k tomu, co se v Číně nazývá "Umění pěstování života", k čínskému systému čchi-kung (někdy též qi-gong), který nás naučí jednoduché cviky pro upevnění zdraví, a k taoistické vnitřní alchymii, jež nás povede cestou vnitřní transformace.

V dnešní nelehké době, která nás spíše odvádí od našeho vnitřního života a snaží se nám vsugerovat, že jediné štěstí zajišťuje společenský úspěch a všeobjímající konzum, je otázka našeho vnitřního probuzení doslova otázkou našeho přežití jakožto druhu Homo sapiens. Každodenně zde totiž před námi již defiluje dav hypnotizovaných biorobotů…

Když jsem se zhruba před třinácti lety setkal se svými prvními učiteli čchi-kungu a tai-chi 
ing. Vladimírem Zemanem a Janou Liberdovou z Brna, měl jsem v té době, jakožto čerstvý padesátník, již docela nepříjemné zdravotní problémy s páteří. Od doby, co jsem tato orientální cvičení začal pravidelně praktikovat, se můj zdravotní stav změnil natolik, že se dnes cítím bez nadsázky lépe než za mlada. Každodenní cvičení čchi-kungu mě naučilo úplně jiné kvalitě tělesného prožívání a zároveň mnohem hlubší (širší) kvalitě vědomí. Lze to jen stěží popsat, aniž by člověk použil vět, které mohou znít tak trochu nadneseně. Lepší je to zažít a osobně si to vyzkoušet…